25/06/13 - José Mourinho a Velký Inter číslo dvě je zapomenut. Madridské finále je daleká minulost. Jak se Interu dařilo po odchodu slavného trenéra z klubu? Pojďme si shrnout tři sezony, během kterých se na lavičce černomodrých vystřídalo mnoho osobností. Ani jedna však klub nedokázala vrátit na vrchol. V tabulce Serie A se propadl až na letošní ostudnou devátou příčku.

V roce 2010 vyhráli nerazzurri Treble - Serii A, Italský pohár a Ligu mistrů. To do té doby nedokázal v Itálii žádný jiný klub a pouze pět v celé Evropě. Ke konci roku ještě přidali možná ze setrvačnosti Mistrovství světa klubů a doslova se ocitli ve fotbalovém ráji. Jenže v již v této době to začalo v ráji mírně zapáchat a začaly se objevovat problémy.

Někteří hráči občas neodehráli povedené utkání, u starších hráčů chyběla motivace a neexistoval takřka zápas, kdy by někdo neudělal zbytečnou chybu, za kterou pak zaplatil celý tým. Světlou výjimkou mezi průměrnými hráči byl jednoznačně Samuele Eto'o, kterého klub na konci sezony prodal za 27 milionů eur do Machačkaly. I tak dokázali nerazzurri vybojovat Italský pohár, ve čtvrtfinále Ligy mistrů vypadli se Schalke a v lize skončili druzí. V té době ještě pro některé nepovedená sezona, v jejíž polovině přišlo odvolání trenéra Rafaela Beniteze a angažování mladého kouče od městského rivala AC Leonarda. Brazilec přebíral tým na sedmé příčce.

Vedení klubu si varování ze začátku sezony nevzalo k srdci a doposud úspěšný kádr v létě pouze doplnilo o pár nových jmen. Bohužel jejich výběr nebyl moc šťastný a černomodrá loď se začala potápět. Leonarda, který na vlastní žádost odešel již před sezonou, nahradil Gian Piero Gasperini. Kouč který bezmezně vyznává tříčlenný obraný systém však vyhořel. Po pár kolech byl nahrazen Claudiem Ranierim. Ani on však tým výrazně nepozvedl. Sezonu proto dokončil mladý Andrea Stramaccioni, který byl překvapivě povolán od primavery chvíli po té, co s ní vyhrál juniorskou Ligu mistrů.

Potápění lodi se zastavilo na šesté příčce s bonusem plout v následující sezoně v zahraničních vodách Evropské ligy. Až nyní se managemenent klubu včetně prezidenta Morattiho probral a začal řešit kromě trenérů i přestavbu týmu. Kvůli novým pravidlům zvaných politika finanční fair-play došlo ke snižování platů největším hvězdám. Některým se tento čin nelíbil, odmítli na něj přistoupit a tak z klubu museli odejít. Náhradou za ně chodili nebo měli chodit pouze mladí, levní - prostě perspektivní hráči. Tým se skutečně přebudoval a začala éra Nového Interu.

V 11.kole nerazzurri jako první pokořili Juventus na jeho novém stadionu a ze druhého místa ztráceli na svého rivala jediný bod, začalo se mluvit o scudettu, o kterém rozumnější fanoušci o prázdninách ani nepřemýšleli. Pak však přišel obrat. Týmu došla šťáva, pár hráčům forma, rozhodčí začali chybovat a vrcholem pak byla obrovská jarní marodka, kdy větší polovina týmu nebyla schopna kvůli zranění dlouhodobě hrát.

Inter se z této krize nevyhrabal a skončil až na deváté příčce. Sezonu 2012/2013, která byla jednou z nejhorších v historii klubu, který nikdy nesestoupil ze Serii A, musel přirozeně odnést Andrea Stramaccioni. Trenér, který odešel s nálepkou neúspěšného však paradoxně vytvořil rekord, na který se tak trochu zapomnělo. Žádný jiný kouč za 105 let fungování klubu nedokázal s Interem vyhrál 10 soutěžních zápasů hraných na cizích hřištích v řadě! Přitom rekord v počtu soutěžních zápasů v řadě bez ohledu na domácí nebo cizí hřiště drží Roberto Mancini. Inter pod jeho vedením vyhrál nasbíral 13 vítězných zápasů za sebou.

K týmu nyní přichází od úspěšné Neapole Walter Mazzarri. První revoluce se nepovedla, tak přichází další. Inter bude ještě "Novější". Klub kvůli neúčasti v Evropských pohárech zužuje tým pro ligu a zřejmě se snaží i snížit počet hráčů, které vlastní a hrají různě po hostování. Moratti do klubu láká menšinového investora, ale námluvy s indonéským businessmanem Erickem Thohirem zřejmě nevyjdou. Z toho vyplývá, že Inter může nakupovat, pouze když někoho prodá. Budget pro letní přestupový trh je tak velmi malý. Z týmu odejdou noví hráči, kteří se nedokázali prosadit, starší hráči, kteří jsou víc zranění než zdraví, a dále i ti nejlepší hráči. Přesněji řečeno možná. Pokud přijde dobrá nabídka. A to kvůli tomu, aby za peníze z jejich prodeje mohli přijít jiní.

Jak tohle všechno může dopadnout, nikdo netuší. Jediným světýlkem na konci tunelu může být snad Walter Mazzarri. Dokáže i v Interu, že je to skvělý trenér?

Autor: Lukáš Pekárek

Zdroj: fcintermilano.com