Jak je vidět, Belgičanovi se však nedá věřit vůbec nic. Přestože se celou sezonu vyznával lásku k Interu, odmítal návrat do Chelsea, odmítl i lukrativní nabídku ze Saudské Arábie, zradil a naprosto nepochopitelně jednal s největším rivalem. Klubem, jehož fanoušci ho při vzájemném zápase, rasisticky uráželi. Dává to logiku? Juventus mu prý nabízí 11 miliónů eur ročně. Dělá to tak Lukaku kvůli penězům? Pokud ano, mohl jít na Blízký východ. Pokud se mu v Interu nelíbilo, proč celou dobu lhal? Pokud změnil názor a z nepochopitelného důvodu chtěl ke konkurentům, proč to neřekl jako chlap z očí do očí? Vedení Interu vedlo s Chelsea dlouhá jednání a vypadá to, že to bylo jen plýtvání časem. Juventus je údajně myšlence přivést Lukakua nakloněn pouze v případě, že se mu nejprve podaří prodat Dušana Vlahoviče, jehož cena se pohybuje v rozmezí 70-80 milionů eur. Zájem má PSG. I když by tato výměna přinesla Juve okamžitý kapitálový zisk, Tuttosport poukazuje na to, že Stará dáma by musela Lukakuovi zaplatit mnohem více než v případě Vlahoviče. Lukaku totiž v současnosti vydělává o 3,5 milionu eur více než Vlahovič, pokud jde o čistou mzdu. La Gazzetta dello Sport také zdůrazňuje skutečnost, že Vlahovič v dresu Juventusu ještě plně nevyužil svůj potenciál. Navíc za dva roky se třicetiletému Lukakuovi pravděpodobně sníží tržní hodnota, zatímco třiadvacetiletý Vlahovič by si mohl ještě polepšit a za pár let by mohl mít ještě větší cenu, pokud znovu objeví svou formu. La Gazzetta se také ptá, kdo stojí za rozhodnutím jít po Lukakuovi. Juve nedávno představilo jako svého nového sportovního ředitele Cristiana Giuntoliho, který se zasloužil o omlazení neapolského týmu před vítězným tažením za Scudetto v letech 2022-23. Nedělní článek však naznačuje, že Lukaku odpovídá formě podpisu Massimilana Allegriho, přičemž poukazuje na některé z jeho nedávných akvizic v posledních několika sezónách. Růžový list tvrdí, že pod Giuntoliho vedením by se Juve mělo zaměřit na zajímavé, mladé vycházející talenty, kteří by mohli v budoucích sezonách přinést slušné kapitálové zisky, ale Lukaku zas podle všeho tomuto popisu neodpovídá. Jak Gazzetta, tak Il Corriere se ptají, zda je výměna třiadvacetiletého hráče za třicetiletého správným rozhodnutím a zda bylo přivedení Giuntoliho skutečně nutné, pokud mají jít okamžitě proti jeho strategii.

Přestože Inter díky účasti ve finále Ligy mistrů od UEFA získá desítky milionů eur navíc, s kterými předem nepočítal, rozhazovat peníze na přestupovém trhu rozhodně nemůže. Nadále tak bude pokračovat v politice získávání posil zdarma. Koupit hráče může jen v případě, kdy se mu podaří jiného prodat. Klub musí plnit přísná finanční fair play pravidla UEFA. Protože nevlastní stadion a za televizní práva nedostávají kluby Serie A takové obrovské částky jako v Anglii, je velmi těžké udržet vyrovnaný rozpočet a přitom držet krok s ostatními velkokluby. Pozitivní určitě je, že průměrná divácká návštěvnost v právě skončené sezoně vystřelila nad očekávání a na San Siro chodilo více než 70 tisíc lidí. Příjmy ze vstupného tak určitě pomohou vylepšit letošní rozpočet. Některým fanouškům hlavně u nás se nelíbí, že Inter nemá peníze a na přestupovém trhu se kvůli tomu chová jako nějaký provinční klub. Na první pohled se možná může zdát, že za to můžou čínští vlastníci, jenže stačí se nad tím chvíli zamyslet a každému musí dojít, jak to vlastně je. Suning danou situaci pouze zachraňuje. Je pravda, že plány mu překazil zákaz mezinárodních investic od čínské vlády a nakonec i covid, kvůli kterému měl v Číně finanční potíže. Aby Inter nezkrachoval musel si v roce 2021 půjčit 275 milionů eur u Oaktree Capital. Co se týká současných výdělků společnosti v Číně, tak největší problémy jsou zřejmě překonané. Pro Inter už ani nehledá společnost, které by klub prodal. Stačí když se najde nějaký minoritní vlastník. Proč je finanční situace Interu špatná, proč musí šetřit a kdy vznikla chyba? Problémy začaly v momentě, kdy právě UEFA finanční fair play pravidla zavedla. Od té doby si každý klub musí hlídat, aby měl vyrovnané příjmy a výdaje, do mínusu může jít jen asi 30 milionů eur. V éře Massima Morattiho se však na toto vůbec nehrálo. Když chyběly peníze, tak je jednoduše dosypal ze svého. Kupoval největší hvězdy a nepamatuju si, že by na něj někdo nadával, že by si měl hlídat finanční bilanci a klub nezadlužovat. Naopak ještě to fanouškům bylo málo. Takže když Moratti odešel, tak za sebou zanechal naprosto nefunkční klub, který si na sebe nedokázal ani náhodou vydělat a ročně prodělával stovky milionů eur. Thohir a teď Suning se snaží dostat klub do černých čísel a jak je vidět, je to pořádná fuška. Kdyby byly příjmy z televizních práv takové jako dostávají kluby v Premier League, tak by za pár let bylo po problému. A to je vlastně i odpověď, proč Číňani klub neprodali. Nikdo ho totiž nechtěl. A když už se někdo našel, tak z nich bylo cítit, že by na Interu chtěli akorát vydělat. Je zázrak, že v této situaci hrajeme na čele Serie A, vyhráváme poháry a byli jsme ve finále Ligy mistrů. Když to Suning dokáže i s omezenými financemi, tak se před tím dá akorát smeknout. Doufejme, že se podaří uspokojivě vyřešit i uhrazení úvěru, který se má splatit v květnu 2024 společnosti Oaktree. Jde o 275 milionů eur. Díky příjmům z Ligy mistrů by to mohlo být o něco málo snazší. Pokud se to nepovede například tak, že si rodina Zhangů půjčí u někoho jiného, převezme klub americká společnost.