Simone Inzaghi byl nadšený z výkonu svého týmu na stadionu Franchi, který se po inkasované brance dokázal prosadit a získat všechny tři body. "Myslím, že jsem se ocitl v týmu vítězů," zahájil rozhovor trenér. "Tvrdě pracujeme a společně se zlepšujeme. Měli jsme výborný start, ale můžeme být ještě lepší." "V prvních třiceti minutách jsme se snažili držet krok s tempem Fiorentiny a až poté jsme naši hru zintenzivnili. Vstřelili jsme tři góly a mohlo jich být i více. Je to důležitá výhra na hřišti, kde to bude mít spousta týmů velmi těžké." Gól Edina Džeka byl třetím gólem Interu hlavou z rohového kopu v této sezoně: "Máme hráče, kteří jsou výborní ve vzduchu, a další, jako jsou Federico Dimarco, Hakan Calhanoglu a Marcelo Brozovič, kteří umí dát míč ze standardních situací tam, kam chtějí. To je něco, co musíme maximálně využít." "Nebylo snadné tady vyhrát, protože Fiorentina na nás vlétla a my jsme potřebovali zareagovat. Udrželi jsme se a po přestávce jsme nastoupili se správným přístupem. O poločase jsem klukům řekl, že dělají příliš mnoho chyb. Věděli jsme, že nás Fiorentina bude trápit, ale řekl jsem jim, ať to vydrží, protože Fiorentina by to tempo nemohla udržet." "Mám štěstí, že mám tak výborný tým. Vrátil se nám také Alexis Sanchez. Posledních zhruba deset dní trénoval dobře. V létě jsme přišli o tři klíčové hráče, o Lukakua, Hakimiho a Eriksena, ale nenechali jsme se tím ovlivnit. Klub i já jsme tvrdě pracovali na tom, abychom přivedli kvalitní hráče, kteří zapadají do našeho herního stylu. V létě Inter moc lidí netipovalo vysoko, ale my věříme v naši práci. Budeme brát každý den tak, jak přijde, aniž bychom předbíhali. Nyní se soustředíme na Atalantu, protože na přípravu na tento zápas máme necelé čtyři dny."

Inter si ve 4.kole Serie A snadno poradil s Boloňou a zničil ji 6-1. Nerazzurri si připsali třetí vítězství ze čtyř zápasů a v tabulce jsou znovu první. Simone Inzaghi byl z předvedené hry nadšený. Chválil Dumfriese, Brozoviče, Lautara, mluvil o důvodech, proč někteří hráči nehráli, a vrátil se i k nešťastnému zápasu proti Realu Madrid. Na začátku rozhovoru pro DAZN hovořil o výkonu Denzela Dumfriese, který zařídil úvodní branku Interu: "Myslím, že Denzel odehrál skvělý zápas. V tréninku se mu daří. Potřeboval se usadit, ale tento proces proběhl rychleji, než se očekávalo. Je to kvalitní hráč a odvádí kvalitní práci. Rychle se učí italsky a jsme s ním velmi spokojeni." Od nezasloužené prohry Realem Madrid se Inter odrazil tím nejlepším možným způsobem dál: "Do tohoto zápasu jsem šel s obavami, protože po prohře, jako byla ta středeční, může někdy přijít kocovina, ale kluci byli skvělí. Chtěli jsme před našimi fanoušky předvést dobrý výkon. Hráčům jsem pogratuloval k výkonu proti Realu. Je přirozené mít pocit lítosti, protože po takovém výkonu nemůžete odjet s takovým výsledkem. Měli jsme 18 střel, ale neskórovali jsme, zatímco dnes jsme prvním pokusem odemkli skóre. Je to velký vítězství, ale soupeř byl v dobré formě. Vyhráli nějaké zápasy, takže Inter si za tento výkon zaslouží uznání." Trenér hovořil o možnostech ve středu pole a hledání alternativy k Marcelu Brozovičovi: "V prvních dvou zápasech se mi podařilo dát Brozovi trochu odpočinku, ale je pro nás nenahraditelný. Není náhoda, že pro každého trenéra, který ho tu měl, byl vždycky základem a oporou. Na tomto postu máme také Barellu, navíc Vecino tam hrál za Uruguay. Gagliardini je také velmi užitečný hráč. Měl zranění, ale už se zotavuje a já jsem ho rychle vrátil do sestavy, aby se mohl vrátit do plné kondice." Inzaghi se vyjádřil také k Alexisi Sanchezovi a hráčům, které se rozhodl nechat odpočívat: "Alexis je skvělý hráč a pro mě to rozhodně není žádná novinka. Bohužel, když se vrátil z reprezentační povinností, měl nějaký drobné zranění. Pracuje nesmírně tvrdě a ta půlhodina mu prospěje, protože je to první celý týden, kdy se mu podařilo trénovat s týmem. "V této sezoně budeme potřebovat každého. Hrajeme po necelých třech dnech. Nechal jsem odpočívat Perišiče a Calhanoglua, protože to potřebovali. Nechal bych odpočívat i Džeka, ale Correa se zranil a Sanchez ještě nemá na 70 minut. Edin nastoupil a vedl si skvěle. Opravdu týmu pomohl." Klíčovou roli při vítězství sehrál také Lautaro Martinez, přičemž trenér přiznal, že od doby, kdy začal Argentince trénovat, vidí v jeho hře ještě více: "Znal jsem ho jen jako soupeře a už jsem věděl, že je to špičkový hráč. Nyní jsem ho poznal víc a chápu, proč si upevnil místo v základní sestavě Interu a Argentiny. Je škoda, že nedal gól, protože trefil břevno, ale musím se ho bránit i proto, že toho tolik odehrál za svůj národní tým a nás čeká mnoho důležitých zápasů."

Denzel Dumfries po skvělém výkonu proti Boloni potvrdil, že mu Simone Inzaghi řekl, aby útočil co nejvíce. Interisti hodili za hlavu zklamání z remízy 2:2 se Sampdorií a domácí porážky 0:1 od Realu Madrid. Na San Siru rozdrtili Rossoblu 6:1! Bylo to jejich 18. domácí vítězství v Serii A v řadě, což se předtím podařilo jen čtyřem klubům. Mužem zápasu byl bezpochyby Dumfries, který si při svém prvním startu v základu připsal dvě asistence a na pravé straně byl soupeři neustálým trnem v oku. "Jsem velmi šťastný, byl to dobrý zápas, po porážce s Realem Madrid jsme se potřebovali odrazit ode dna. Jako tým jsme odvedli opravdu dobrou práci, byl to dobrý zápas," řekl Nizozemec pro DAZN. "Potřebuji jít do útoku, aby bylo hřiště co nejširší. Se spoluhráči se cítím dobře, vřele mě vítají, hodně mi pomáhají a jsem rád, že tu mohu být." Dumfries byl přiveden jako náhrada za Achrafa Hakimiho a nemálo fanoušků Interu se po dnešním výkonu musí cítit spokojeno, protože se zdá, že se náhrada povedla. "Loni tu odvedl velmi dobrou práci!", řekl o svém předchůdci Denzel. "Jsem hrdý na to, že jsem tady, je to nádherný klub, skvělí fanoušci a já jsem moc šťastný." V prvním pozápasovém rozhovoru byl Dumfries dotázán, jestli už umí italsky, rozesmál se a odpověděl: "Un poquito," což bylo španělsky. "Teď jsem se naučil spoustu italských slov, je to čím dál lepší. Tamtu chybu už nikdy neudělám!" řekl nyní.

Po sezoně, kdy Nerazzurri kromě ušatého poháru získali doma i scudetto a italský pohár, skončil tým ve čtvrtfinále a následně v osmifinále. Pak přišel sešup i v Serii A a logicky neúčast v milionářské soutěži. Přestavba konkurence schopného týmu trvala včetně dvou změn majitele sedm let, než se do Ligy mistrů znovu vrátil. Stále poslední italský vítěz se ale nedokáže prokousat skupinovou fází a tři roky po sobě nepostoupil ani do osmifinále. To se mu přitom v celé historii stalo předtím pouze jednou. Co se dělo s dnes již devatenáctinásobným vítězem italské Serie A? Příčin neúspěchu bylo více, počínaje nevybroušenou sestavou se sice zajímavými jmény ale s nekonstantními výkony a bohužel i ne příliš velkým sebevědomím. Objektivně ale musíme říct, že návrat do Ligy mistrů po tolika letech s sebou přinášel i jistou nevýhodu. Inter si v mezidobí zahrál Evropskou ligu jen párkrát a žádnou díru v ní na starém kontinentu neudělal. Logicky moc bodů do svého klubového koeficientu nenasbíral, a protože italskou ligu nevyhrál, byl v sezoně 2018-19 nasazen až do čtvrtého losovacího koše. Ani v dalších letech to nebylo lepší, a pokud jste vždy ve skupině „smrti“, tak pak potřebujete, abyste důležité zápasy odehrály v době, kdy vše v týmu klape, a máte formu. To se u Interu nestalo. Dobré výkony střídali horší a dost často o třech bodech rozhodovali a rozhodují detaily. Někdy je potřeba i štěstí. Po ušatém poháru pro vítěze se Nerazzurri rozhodně nepoohlíželi, ale aspoň do čtvrtfinále se probojovat určitě chtěli. Při svém návratu do Ligy mistrů v roce 2018, který vybojoval po mnoha změnách na trenérském křesle černomodrý tým pod vedením Luciana Spallettiho, dostali černomodří do skupiny těžké kalibry - Barcelonu s Tottenhamem a PSV Eindhoven k tomu. První dva zápasy dopadly výborně, Inter měl šest bodů a bohužel uvěřil tomu, že skupinu už může jen takticky dohrát. Po dvojzápase s Barcelonou mu přibyl na kontě sice jen jeden bod, ale stačilo uhrát remízu v Londýně s Tottenhamem a postup by byl v kapse. Tato vidina ho tak ošálila, že se soustředil hlavně na obranu. A když mu pak 10 minut před koncem vstřelil střídající Eriksen gól, nestihl již zareagovat. Černomodří měli na postup do osmifinále ještě jeden pokus, ale už vše neměli ve svých rukou. Doma v posledním kole hráli na San Siru s Eindhovenem a museli v něm získat více bodů než v souběžně hraném utkání Tottenham na Barceloně. PSV už o nic nešlo a tak se Inter spíš obával o výsledek druhého zápasu. Jenže to byla chyba. Nerazzurri i podruhé situaci podcenili. Nizozemský tým hrál o čest a toužil po jakémkoliv bodovém zisku ve slavné soutěži. Přestože byli domácí lepším týmem, dokázal je zaskočit a dostat se do vedení. Inter znervózněl. A protože ani ze Serie A neměl po porážce od Juventusu zrovna velké sebevědomí, dokázali jeho hráči s vypětím všech sil jen vyrovnat. V nastaveném čase sice mohl rozhodnout mladý Lautaro, ale ve velké šanci selhal. A protože Tottenham ve Španělsku také remizoval, z postupu se radoval on. Milánští tifosi byli hodně zklamaní. V Evropské lize skončili černomodří už v osmifinále na Eintrachtu Frankfurt a přestože trenér Luciano Spalletti dovedl tým znovu na čtvrté místo zajišťující vstupenku do Ligy mistrů, vedení klubu chtělo víc a nahradilo ho Antonio Contem. Taktika vše na jediného útočníka Icardiho nebyla něco, na co se dalo v každém zápase spoléhat. Proti výborně bránícímu soupeři často jen těžko hledali hráči klíč k soupeřově bráně. Conte vyznává hru na dva útočníky. Lautaro zůstal, problémového Icardiho nahradil Romelu Lukaku. Ani obávané ofenzivní duo slávu v Lize mistrů nepřineslo. Inter byl sice losován aspoň ze třetího koše, ale ze skupiny postupují první dva a na tyto pozice si brousili zuby Borussia Dortmund a znovu FC Barcelona. Čtvrtým do party byla Slavia Praha, kterou nebylo radno podceňovat. A byla to právě Slavia, která v prvním zápase Inter v Miláně překvapila svou nebojácnou hrou. Inter s trochou štěstí dokázal získat aspoň bod. Na Barceloně odehrál skvělý poločas, ale po přestávce začal bránit a vedení 1-0 se změnilo v porážku 1-2. Celý zápas se mu povedl až na San Siru s Dortmundem, který vyhrál 2-0. V odvetě odehrál skvělý poločas a zaslouženě vedl o dvě branky, pak však přišel nečekaný obrat a Inter si z Německa nepřivezl ani bod. Znovu se tak ukázalo, že Nerazzurri mají potíže s tím odehrát celý zápas ve stejném tempu a s hlavou nahoře. Zbývaly dva zápasy. V Praze Slavii jasně přehráli, ale v posledním utkání skupiny museli porazit španělského giganta, který tři roky ve skupině neprohrál ani jednou. Jenže myšlení hráčů zase ovlivnily okolnosti zápasu. Možná podlehli dojmu, že výhru dostanou zadarmo. „Barca“ totiž již měla jistý postup a mohla si dovolit nasadit náhradníky. Ti byli natěšení na to se předvést, a přestože měl černomodří více šancí, dokázali být i efektivnější. Barcelona vyhrála 2-1 a na Inter zbylo jen třetí místo a nevěřícné pohledy fanoušků. Nakonec to však až tak špatná sezona nebyla. Inter skončil v Serii A druhý jen jeden bod za Juventusem a ve finále Evropské ligy prohrál ve finále se Sevillou. Konečně úspěch, dalo by se říct, hlavně po těch chudých letech. Vedení klubu přivedlo Contemu další posily a tak nebyl důvod si nemyslet, že bude lépe. Naděje fanoušků se oprávněně upínaly na letošní sezonu, kdy měl být k vidění ještě vylepšený Inter. "Teď to konečně přijde!" těšili se. Dokud si ale Inter nevybojuje body do svého klubového koeficientu, nemůže se dočkat lehké skupiny. Los mu přidělil Real Madrid, Borussii Mönchengladbach a Šachtar Doněck. Znovu ho tak nečekala snadná práce. Hned první zápas potvrdil, že jednoduché to nebude. Přestože byl Inter o něco lepším, remízu s Borussií musel v Miláně zachraňovat v závěru podobně jako rok předtím se Slavií. Průšvih však přišel na Ukrajině. Inter nedokázal proměnit ani jednu ze svých mnoha šancí a plichtil se Šachtarem 0-0. V Madridu i přes slabší výkon domácích brzy prohrával 0-2, po přestávce sice dokázal vyrovnat, ale deset minut před koncem ho o bod obrala branka Rodryga. Špatný vstup do zápasu si zopakoval i v odvetě na San Siru a po brzkém vyloučení frustrovaného Vidala bylo po nadějích na tři body. Jediný podařený zápas ve skupině předvedl Inter v Mönchengladbachu, když zde vyhrál 3-2. Tím si vybojoval naději pro poslední zápas. Stejně jako v předchozích dvou ročnících – musel vyhrát. V cestě mu stál Šachtar Doněck, který pár měsíců předtím vyprášil v seminále EL 5:0 a doufat, že zápas mezi Realem a Borussií neskončí remízou. Real vyhrál, ale tím, kdo znovu selhal, byl Inter. Přestože byl jasně lepším týmem, bránícího soupeře překonat nedokázal. A jestliže si dělal naděje, že rozhodne v závěru, v kterém se oba dva týmy budou předhánět v útocích, protože i Ukrajinci mohli v případě výhry postoupit do osmifinále, nic takového nepřišlo. Nepředpokládalo se, že se Šachtar spokojí s bodem a postupem do Evropské ligy ze třetího místa ve skupině. Trenér Conte si to uvědomil až příliš pozdě a totální ofenziva v posledních pár minutách kýženou branku nepřinesla. Inter skončil poprvé ve skupině poslední. Protože v pohárech na jaře nepokračoval, lepší koeficient pro výhodnější nasazení při losování nezískal. Jedinou šanci měl, pokud by vyhrál Serii A. A to se mu povedlo! Díky scudettu pro sebe získal při losování první výkonnostní koš a naději, že dostane přijatelnější skupinu. Los mu přihrál do skupiny dva stejné soupeře Real Madrid a Šachtar Doněck. Čtvrtým do party je moldavský Šeriff Tiraspol. Na postup do osmifinále jsou konečně jen dva favorité, bude to Interu stačit? Z předchozích let by se měl poučit a soustředit sevýhradně jen na sebe. Nic nepočítat a vždy hrát na výhru. Sebevědomí po zisku scudetta má a ani odchod dvou opor Lukaka a Hakimiho s týmem neotřásl. Úvodní utkání však bude těžkým oříškem. Na San Siro přijede nejlepší klub v historii – věhlasný Real Madrid.